Recenze CYMA P.1095

Koupit
Asi sem si ji koupil proto, že se mi nechtělo vyhazovat dvě kila za rychloplničku a tak sem si radši koupil kvér ke kterýmu ji „dostanete zadarmo“… A taky samozřejmě kvůli Madnessům, kde bývá čas od času VSR příliš nemotorné a pistole příliš slabá.

Nabíjení
Plastové natahování. Z toho mám zatím největší strach, ale zase to mají tuším v jisté formě všechny manuální empice, takže člověk si nevybere.
Zásobník je konstruován mnohem lépe než u konkurenta od UHC, takže kule jsou po nabití uzavřené v šachtě a nevypadnou a vidíte přesně kolik vám zbývá. Umožňuje to dobře nošení dvou zásobníků spojených. Podává bez problémů a hladce, v šachtě se nekýve. Kapacita něco přes 20 ran ( málo… ), rezervní kousek stojí v současnosti (únor 07) u Šulina 350,- a navíc podle prodejce na www.airguns.cz jde použít točák z modelu CM.023, který má místo na nějakých 110 kulí.

Zpracování
Full plastic jacket. Tělo a součástky jsou kompletně z plastu ( musí se ale nechat, že vypadá na svoji cenu dobře, lépe než některé kusy od marui ( viz. MPL )… ). Na kvéru je z kovu jen pružina, šrouby, hlaveň. A teda opěrka je nějakým pruhem vyztužená, což je asi stějně na nic, pokud na ni nějak nalehnete. Při opatrném zacházení ale nevidím důvod, proč by se měla zbraň rozpadnout, stejně jako u každé jiné zbraně – nutno podotknout, že hodně lidí sou prostě prasata.
Co mě skutečně potěšilo je skutečnost, že jsem se konečně dočkal opravdu realistické pojistky. Jak to má být, zobrazuje pouze režimy „zajištěno“ a „jednotlivé“. Žádná dávka, která nemá u manuálu co dělat. Zpracování zásobníku je popsáno výše, za ten je téměř plný počet bodů. Tlumič je samozřejmě nefunkční.
To, že zbraň je od nechvalně známé firmy Cyma, mi do hlavy neustále zaráží otázku „jak dlouho to vydrží“. No, zatím mám nastříleno pár set ran, a vše jak má být. Sice nebude žít věčně, ale řekl bych, že při běžném používání se nějaký ten pátek nerozpadne. Obavy mám jen ze závitu u tlumiče, který vypadá dosti bídně – mimojiné pokud ho nepodložíte, bude nakřivo. Takže je bezpodmínečně nutný ho vypodložit, gumou nebo něčím…

Rozborka
Nevim, nerozebíral sem a prozatím nemám důvod. Určitě je třeba sundat opěrku, tlumič, předpažbí atd… pak by to mělo jít normálně rozložit na dvě poloviny. V tlumiči je z nějakého důvodu strčená jakási kovová trubka, která se uvolnila a dělala brajgl. Vyndal sem ji, abych snížil tlak na závit, v tomle případě jsem rozborku prováděl pomocí kladívka a nože, u dalšího postupu na zbrani samotné to samozřejmě není nutné.

Akumulátor
Boužel klasický z VSR 10 se do předpažbí nevejde, je tedy třeba mít externí. Vzhledem k plastovým vnitřnostem zbraně doporučuji parametry tak maximálně 12°/0,5 l …

Střelba
Pokud bych měl dělat srovnání : střílí o něco lépe než kolega od UHC, než většina krátkých manuálů ( MK23 střílí dál ) a skoro bych řekl, že podobně tak jako Škorpion od TM s poněkud menší úsťovou rychlostí. S MP5 od Marui sem nikdy nestřílel, takže to srovnat nemůžu. Můj hrubý odhad maximálního jakžtakž efektivního dostřelu je 30 metrů se správně nastaveným hopem, s tím že na 25 není moc problém zasáhnout nehybný cíl 40×30 centimetrů, na tuto vzdálenost je i přesnost velmi dobrá. Sprintujícího terče ovšem bez AEG netrefíte ani na deset (to je doufám jasné). Výkonům hodně napomáhá už zmíněný regulovatelný hop, jehož seřizování se nachází nad zásobníkovou šachtou vpravo. Seřízení samo o sobě je snadné už proto, že je na povrchu zbraně snadno dosažitelné, hop je nečekaně kvalitní a efekt silný. Lehčí kule než 0,16 nejdou použít, ani když je hop úplně vysazený. Ideální kule jsou 0,23 – 0,25 a hop si seřídíte podle momentální potřeby – jak ho nastavíte, tak zůstane, žádné ujíždění. Je trochu ostuda, že Maruiky tohle u dlouhých manuálů nemají… Dodal bych, že velká část mých „cílů“ se neotočila po zvuku, takže buďto si seděli na uších nebo je zbraň tišší než sem myslel.

Příslušenství a apgrejd
Kromě té už předtím zmiňované plničky dostanete „ochrané brýle“, které nejspíše nasadí tak maximálně mimozemšťan ze Star treku ( deformovaný nos a špičaté uši… ), popruh, pytlík jakýchsi žlutých kulí, kolimátor s nápisem CYMA po půlce plochy, který jsem ihned rozstřílel, a montáž na optické zaměřovače, jehož opilované součásti už zdobí můj Blastech D44 ( kromě jednoho sklíčka a baterie v kolimátoru je opět tohle všechno z plastu… ). Tahle varianta MP5 dál nemá žádné RIS systémy ani nic podobného, takže pro nějaký ty vizualní vylepšení je potřeba lepící páska. Apgrejd – co si pod tím představit. Žádné extra díly se pochopitelně nevyrábějí, takže tohle je na lidové tvořivosti a fantazii. Je ale faktem, že tahle zbraň by žádný asi ani dlouhodobě nevydržela – jedině tak ten vizuální. Doporučuji patinu na „kovové“ části, což značně přidá na věrohodnosti. Každý kdo někdy modelařil by to měl zvládnout.

Tak si to přebereme

+ Cena
+ Realistická pojistka
+ Regulace hopu a výkony

– Neurčitá kvalita / neprověřená značka (… ale čas to prověří )
– Plastové natahování, pažba, závit, spoušť …

Adam