Vesikko

Vesikko (do roku 1936 pojmenovaná jen továrním označením CV 707) jako jedna z pěti ponorek sloužících ve Finském námořnictvu a jediná ponorka své třídy byla spuštěná na vodu v květnu roku 1933 v doku Crichton-Vulkan v Turku. Stavbu objednala Německem vlastněná Nizozemská společnost v roce 1930, před začátkem války byla odkoupena Finskem. Ve Finském námořnictvu sloužila během Zimní a Druhé světové války, po roce 1945 byla vyřazena. V šedesátých  letech prošla náročnou renovací a v roce 1973 byla trvale umístěna na ostrov Susisaari v pevnosti Suomenlinna jako exponát Finského vojenského muzea.

vesikko2

Ingenieurskantoor voor Scheepsbouw (IvS) byla potají založená německá společnost pro zkoušky a plánování budoucí německé ponorkové flotily, podobně jako probíhal vývoj německých tanků v SSSR. Cílem vývoje financovaného přímo Reichsmarine bylo vyvinout moderní ponorku jejíž technologie a konstrukce by nevycházela ze starých modelů z první světové války. Za účelem zkoušky byly postaveny dvě ponorky, E1 ve Španělsku a CV707 ve Finsku. CV707 byla vybrána jako standardní typ pro novou flotilu. (Pro zajímavost, E1, která byla prototypem pro německou třídu IA nakonec odkoupilo Turecko. Na jejích testech se podíleli i technici ze SSSR a na základě upravené verze E2 pak byla v rusku vyráběna třída S)

vesikko3

Ve svojí době šlo o jednu z nejpokročilejších ponorek. Maximální hloubka ponoru byla dvojnásobná oproti dřívějším německým modelům. Celý trup byl svařovaný, takže byl odolnější vůči tlaku vody, docházelo k menším únikům provozních látek a proces stavby byl mnohem rychlejší.
Po dokončení byla CV707 testována německou posádkou ve vodách okolo Turku a stala se vzorovým plavidlem pro německé ponorky Typ II. Dohromady 50 plavidel Typ IIA, IIB, IIC a IID  bylo postaveno v loděnicích v Kielu před a v průběhu druhé světové války.

V roce 1936 došlo k plánovnému odkoupení prototypu od společnosti IvS a zařazení do služby ve Finském námořnictvu pod jménem Vesikko.

vesikko4

Zimní válka
30. listopadu se Vesikko střetla s křižníkem Kirov, ale nedokázala dosáhnout vhodné útočné pozice a rychlejší křižník ztratila. 17. prosince byla vyslána k útoku na bitevní lodě bombardující Finská postavení ve Koivisto, nicméně než ponorka do oblasti dostala, obě lodě (Marat a Oktyabrskaya Revolyutsiya) se stáhly a útok byl odvolán.

vesikko5

Pokračovací válka
3. července 1941 zaútočila Vesikko na ruskou nákladní loď Vyborg. Vzdálenost ponorky od cíle byla 700 metrů. První torpédo zasáhlo záď lodi, ta se sice zastavila, ale jinak nejevila známky poškození. Vesikko tedy odpálila druhé torpédo, které zasáhlo střed lodi, ale nevybuchlo. Záhy poté se na scéně objevily Ruské hlídkové čluny. Donutily Vesikko k ústupu a pokusili se ponorku zničit pomocí hlubinných náloží a odtáhnout poškozený Vyborg, ale nepodařilo se jim ani jedno a Vyborg se asi o hodinu později potopil. Sovětský svaz později vydal prohlášení ve kterém se snažil potopení Vyborgu bagatelizovat, hlášení uvádělo, že na loď současně zaútočilo několik ponorek a bombardérů a že jí zasáhlo přes dvacet torpéd. Každopádně pro finy šlo o jediné vítěztví v celé aktivní službě ponorky.

Během podzimu 1941 patrolovala Vesikko mezi Helsinkami a Estonským pobřežím. V roce 1942 doprovázela konvoje v Alandském moři. V roce 1944 chránila konvoje evakuující uprchlíky z Karelie. Po uzavření příměří mezi Finskem a SSSR se vrátila do přístavu. Po válce byly ostatní finské ponorky (Vetehinen, Vesihiisi, Iku-Turso a Saukko) sešrotovány, pouze Vesikko byla zachována jako možné budoucí výcvikové plavidlo.

vesikko9

Technické údaje
Výtlak: 381t
Délka: 40.9m (26.6 tlakový trup)
Šířka: 4m
Výška: 8.2m
Ponor: 3.8m
Pohon: 2x dieslový motor 257kW, 2x elekromotor 132kW
Rychlost: 13 uzlů (24km/h) na hladině, 8 uzlů (15km/h) ponořená
Dosah: 2500km na hladině, 74km ponořená
Hloubka ponoru: 150m
Posádka: 16
Výzbroj: 3x 53.3 cm torpédomety – 5 torpéd, 1x 20mm protiletadlový kanón Madsen, 1x 12.7mm kulomet, 20 min

vesikko10

vesikko11

vesikko12

vesikko13

vesikko7

vesikko6